Šmarjá, děcka, to jste ještě nezažili! Taková žranice, takové orgie! Jídlo na každém kroku, kam se hnete, tam je pokrm, kam se podíváte, tam je potrava. Carnival své cestovatele téměř násilně vykrmuje!
| Jak se všichni cpou, předbíhají, přetlačují - vše kvůli nebeskému žvanci! |
Nasytit se je na lodi možné hned na několika místech. Existuje zde restaurace, kde veškeré chody servíruje personál, což znamená, že jste obskakování jako králové. Jak to je úžasné, když trávíte tři dlouhatánské a unavující měsíce busserováním po restauracích. Avšak z důvodů profesionálního postižení si neužíváte posezení bez pohnutí brvou naplno - povolání, jež se nám stalo na jistý čas živobytím, nás ovlivňovalo i při prostřené tabuli - jedním očkem jsme s děvčaty sledovaly talíř, druhým nošení podnosů, objednávání jídel, chování číšníků, rozmísťování nádobí, sklízení ze stolu a mnoho dalšího. My jsme to vnímaly jako edukační seminář, sledovaní zaměstnanci spíš jako inspekci, bobci malí. A pak je tu taky otevřený bufet, kde si naložíte vše, co vidíte a po čem jen toužíte, a pak nad vzdouvajícím se pupkem litujete, že jste měli velké oči, ale moment nato jdete pro další porci mňaminky ještě nevyzkoušené a prostě neodolatelné.
Ale zpět a velmi rychle k zajímavější části. K pokrmům samotným! Zkusila jsem téměř vše, co se dalo. Doslova, vůbec nepřeháním. Můj břich je mi důkazem. Zde se dostávám ke svým pobytům v tělocvičně - pohyb mi byl třeba jak sůl. Ne ke shazování kil, ale ke spálení aspoň toho, co jsem snědla před dobou dalšího krmení. Snídaně, svačinka, obídek, zákusek s kávičkou, menší zahryznutí, večeře. Člověk se na plavbě prostě nezastaví, furt v jednom kole jsme byli!
Měla jsem všelijaké mořské plody, což už mi připadá jako normál a budu po tom toužit i doma, snědla jsem kousek aligátora, pochutnala jsem si na šnecích, mlaskala jsem nad žabími stehýnky, ochutnala jsem nebeské dezerty a dostala se do stavu extáze při každém polknutí. Začíná mi kručet v břichu, když si na to vzpomenu. A všechno bylo krásně nazdobené, skvěle dochucené, chuťově vyvážené a naprosto božské.
Jen zázrakem jsme utekli kruté smrti přežráním a následným prasknutím. Zásah shůry, jinak si to nedovedu vysvětlit. Díky zato, ale víc za příležitost to vše vidět, cítit a vším se nacpat. Ráj na zemi to byl!
A stále ještě s plavbou nekončíme - v dalším díle našeho milého seriálu naleznete počteníčko o krásách Karibiku.
Žádné komentáře:
Okomentovat