čtvrtek 1. prosince 2011

Milý Willy Fogu, ...

... jednou se dostanu všude tam, kde jsi byl i ty. Ale já, já na oněch krásných místech a ve všech těch skvělých destinacích pobudu ještě o trochu déle, abych si to řádně užila, a k nevšedním zážitkům přidám navíc pár fotek, a všechno to dokonce popíšu na blogu! Nekecám - hle!

Minulý týden jsme vyrazily (já a má litevská spolubydlící) do země vzrostlých blond lidí, ABBY a především Ikey - do úchvatného Švédska. Díky výhodné poloze Gdańsku (který začínám milovat čím dál víc, neb výhod a pozitiv jen přibývá) to do jinak dálné Skandinávie z tohoto přístavního města je jen jako bys kamenem dohodil. Původním záměrem bylo podívat se do Stockholmu. Jenže nám plány zkazil statut chudého studenta, a vyhrálo tedy místo - jak prozaické - s levnější letenkou. Vydaly jsem se z Gdańsku směrem na západ, do jižní části země, do města zvaného Malmö. Velmi sympatický plácek. Ale nepředbíhat!

Každého normálního člověka by nejspíš napadlo, že po příletu do cílové destinace je běžné vydávat se na průzkum právě oné oblasti. Ano, normálního. My jsme se vydaly do jiné země. Do Kodaně, Copenhagenu, Københavnu, jak jen chcete. Z Malmö tam totiž vede velmi povedený most jménem Öresund, po kterém jezdí super rychlý vlak, jenž vás z jednoho státu do druhého převeze do dvaceti minut. Neuvěřitelné.

København je skvostná (nebo skvostný/é? Už v tom mám trochu zmatek.) Najdete tu jak velezajímavá muzea, architektonické skvosty, malou mořskou vílu (za boha jsem ji nemohla najít, bezpodmínečně musím vyrazit znovu; holka, tentokrát se na tebe připravím, i mapu si vytisknu!), klasické malebné obrazy historických čtvrtí jako například Christiania, tak i nezvyklé atrakce jako nekonečně mnoho jízdních kol svých ekologicky rozmýšlejících majitelů či  nádob všeho druhu k třídění nejpestřejších druhů odpadů.

Kola jsou stará i nová, levná i drahá, se stylem a grácií i bez známky invence, s přídavným vozíkem pro děti i s nákupním košíkem, ... velmi mnoho druhů a velmi mnoho kusů na velmi mnoha místech.

Věžička kostela, jehož střechu se mi doposud nepodařilo rozluštit.  Jsou to ležící postavičky lidí, jejichž  údy či hlavy se proplétají až do závratných výšin?

Mostní věžička - netradiční a velmi sympatická. Na druhé straně mostu byla ještě jedna. A asi v nich někdo bydlí, soudím podle záclonek v oknech.

Krásný domeček, kterému mile ujíždějí okýnka z kopce.

Vyhlídková věž kostela, kterou jsem si spletla s kulatou věží  pozorovatelny hvězdáře Tycha Braha.  Na svůj omyl jsem přišla po marném dobývání se do jejích útrob.
Pohled právě z oné hvězdářské pozorovatelny (té pravé) na město

Christiania s pestrými fasádami domků a zakotvenými loďkami

Obdivuji námořníky a jejich "uzlářský" a lanový um - to jen k objasnění této fotografie 

Hurá na Švédy aneb Druhá část článku s názvem Milý Willy Fogu, ještě nekončím ...





Žádné komentáře:

Okomentovat